Integrovaná ochrana rybízu proti hlavním škůdcům I.

Ing. Jana Ouředníčková
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.

Vývoj integrované ochrany drobného ovoce je velkou měrou ovlivněn malou pěstební plochou, což má za následek pomalejší rozvoj tohoto sektoru oproti hlavním druhům ovoce pěstovaných v Evropě. Mnoho škůdců napadajících drobné ovoce je specializováno na daný druh, což téměř znemožňuje převzetí jiné technologie ochrany. V případě neadekvátně prováděné ochrany mohou někteří škůdci zdevastovat celý porost. Vzhledem k tomu, že je rybíz dlouhodobá vytrvalá plodina, tak v případě ponechání porostu bez kontroly má napadení škůdci tendenci se rok od roku zvyšovat.
Mezi nejvýznamnější škůdce rybízu patří vlnovník rybízový (vlnovníkovec ríbezľový) Cecidophyopsis ribis (Westwood, 1869), nesytka rybízová (podobník tipuľovitý, syn. nenásytka ríbezľová) Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759), pilatka rybízová (piliarka ríbezľová) Nematus ribesii (Scopoli, 1763), obaleč růžový (obaľovač hnedastý) Archips rosana (Linnaeus, 1758), skvrnovníček rybízový (blyštek ríbezľový)Lampronia capitella (Clerck, 1759), polník zelenavý (krasoň zelenkastý) Agrilus viridis (Linnaeus, 1758), různé druhy mšic, svilušky a další polyfágní škůdci, kteří se na rybízu mohou objevovat a škodit. Tento příspěvek bude věnován ochraně proti nesytce rybízové, v dalším čísle SaV vlnovníkovi rybízovému.

Nesytka rybízová (Podobník tipuľovitý) Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759)
Nesytka rybízová je téměř celosvětově rozšířený škůdce černého i červeného rybízu, méně často angreštu. Kromě rybízu se vyvíjí i v brslenu evropském (Euonymus europaea L.). Obývá nížiny, pahorkatiny a podhorské oblasti celého našeho území. Je známa skoro z celé Evropy a západní části Asie, byla zavlečena do USA, Kanady, Austrálie, Tasmánie a na Nový Zéland. Ohroženy bývají starší a zanedbané výsadby, ale i udržované rybízovny, protože samička při kladení preferuje poraněná místa, např. vrcholky odlomených výhonů, rány po řezu a poranění po mechanizované sklizni. Nesytka dosahuje obvykle vyšší početnosti v pěstovaných porostech hostitelských rostlin (rybízovny, zahrady) než na rybízech a angreštech v lesním podrostu. To je patrně způsobeno vhodnějšími mikroklimatickými podmínkami v porostech pěstovaných rostlin a snadnější dostupností pro kladoucí samice. Význam má i vysoká koncentrace rostlin v kulturách.

Nesytka rybízová - dospělec

Popis škůdce
Nesytka rybízová patří k drobným druhům, má rozpětí křídel jen 11-20 mm. Délka těla dospělců se pohybuje od 10 do 14 mm, širocí jsou 2 až 3 mm. Tělo je modročerně zbarvené s purpurovým leskem. Samec má na zadečku čtyři a samička tři úzké žluté kroužky. Na konci zadečku mají trs delších šupinek, tzv. anální chvostek, který je u samců zřetelně větší než u samiček a připomíná vějířek. V klidovém stavu má motýl křídla rozložená. Uprostřed předního křídla je obdélníkovitá černohnědá skvrna, rovněž špička křídla je tmavá, se žlutými skvrnkami mezi žilkami. Zbývající části předního i celá zadní křídla jsou sklovitá, pouze jejich okraje lemují třásně z černošedých šupinek. Po spáření klade samička hnědá, bochníčkovitá vajíčka o rozměrech 0,7 × 0,5 mm.
Housenky jsou po vylíhnutí krémově bílé se světle hnědou hlavou a měří přibližně 2 mm. Během vývoje procházejí 6 larválními instary. Dorostlé housenky měří nejčastěji 15-18 mm. Hlava se zbarvuje do červena až hněda. První hrudní článek (prothorax) je světle hnědý, ostatní články jsou jednotně krémové.
Kukla je cca 10 mm dlouhá, uzavřená v chodbě přepažené tenkým hedvábným předivem. Kuklení se odehrává v blízkosti vzniklého otvoru po předchozím žíru housenky. Vzhledem k ohebnému zadečku je kukla krátce před líhnutím dospělce schopná se částečně dostat ven z kukelní komůrky a přední polovinu těla vysune ven z větvičky rybízu.

Příznaky poškození
Uvnitř výhonů rybízu je vyžraná dlouhá chodba, nejčastěji se nachází ve spodní třetině prutu nebo kdekoliv na kmínku. Napadené části rostlin vadnou a zasychají. Dochází k oslabení a lámání prutů. Tvorba poupat na napadených částech prutu je nerovnoměrná. Před kuklením se housenka prožírá k povrchu prutu, kde je ponecháno pergamenové okénko. Po výletu motýlů zůstává exuvie vyčnívat z prutu. Nesytka rybízová patří do skupiny nesytek, u nichž není trus z chodby vyhrnován a hromadí se v chodbě. Žír uvnitř výhonů snižuje životnost rostlin spojenou se snížením výnosu a kvality.

Životní cyklus
Nesytka rybízová má jednu generaci za rok. Přezimuje téměř nebo zcela dorostlá housenka (12-20 mm), méně často v některém z časnějších instarů, v tenkostěnném zápředku uvnitř výhonů rybízu. Během zimy housenky žír zastavují a až na jaře pokračují v prodlužování chodby, převážně za účelem usnadnění vylezení kukly z prutu. Žír je v tomto období již krátký. Po dokončení chodby až k výletovému otvoru, uzavřenému tenkou vrstvou kůry, se housenka kuklí. Kuklí se od konce dubna do konce července. Stádium kukly trvá 14 dnů. Kukla před líhnutím proráží blanité okénko a částečně vylézá ven z prutu. Poté se líhne motýl. Na severní polokouli začínají létat na přelomu května a června, objevují se až do srpna. Nejvíce motýlů se líhne v době, kdy denní průměrné teploty vystoupí nad 15 °C, tj. u nás v druhé polovině června. Dospělci žijí průměrně 5-7 dnů, za studeného deštivého počasí v červnu až 16 dnů. Dospělé nesytky létají pouze ve dne, aktivita je úzce spojená s teplotou a slunečním svitem. Nejvíce poletují v poledních hodinách, v této době se také páří. V noci a za studeného počasí jsou ukryty v keřích hostitelské rostliny, zvláště v jejích přízemních částech.
Stejně jako u jiných nesytek se samice krátce po vylíhnutí páří a ihned klade vajíčka. Vajíčka jsou kladena obvykle jednotlivě do blízkosti suků, úžlabních pupenů, řezných ran, poranění nebo pod uvolněnou kůru. Pokud je populace veliká, mohou být nahloučena do skupinek. Vajíčka nejsou nikdy vykladena na jednoleté dřevo, tento škůdce upřednostňuje dvou a víceleté výhony. Jedna samička vyklade 3-8 vajíček denně. Celková snůška činí 100 a více kusů. Z vajíček se dle teplot, po 4 -10 dnech, líhnou drobné housenky, které ihned po vylíhnutí hledají vhodné místo, jímž pronikají do větve a brzy se zavrtávají do pletiv větví, kde probíhá žír a další vývoj. Životní cyklus se uzavírá přezimováním housenek uvnitř napadených větví.

Ochrana
Bionomie a způsob života ztěžují ochranu proti tomuto škůdci. Chemická ochrana proti dospělcům nesytky rybízové není možná, neboť období letu nesytek je rozvleklé a vrchol se shoduje s obdobím sklizně. Ochrana proti housenkám pomocí insekticidů je velmi obtížná, protože larvy žijí skryté uvnitř výhonů. Efektivita pesticidů je také limitována nedostatkem účinných látek registrovaných v Evropě do rybízu a angreštu a rovněž nejsou k dispozici přípravky s odpovídající ochrannou lhůtou.
Monitorování se provádí zimní kontrolou dvou- a víceletých větví, které se odstřihují u země. Větev se postupně stříhá po 5 cm segmentech. Pokud se narazí na chodbu, rozštípne se prut a hledá se živá housenka. Zaznamenává se procento napadených prutů s housenkou. Letovou aktivitu dospělců lze spolehlivě monitorovat feromonovými lapáky.
Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel. Housenky napadá např. kuklice Pelatachina tibialis (Fallén, 1810). Prokázána byla i účinnost aplikace suspenze entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae Filipjev, 1934. Tyto hlístice fungují lokálně, nutná je cílená aplikace přímo na výhony rybízu, celoplošný postřik je neefektivní a málo účinný. V České republice i na Slovensku se prodáva, ale není registrován do rybízu a na nesytku.
Do přímých metod lze zařadit odstraňování vadnoucích větví až k jejich bázím. Likvidace takovýchto prutů v květnu a provádění pravidelného hlubokého řezu kultury s odstraňováním starých a napadených větví je doposud nejúčinnější ochranou. Přitom je nezbytné odstřihávat pruty u samé báze. V pahýlech 10-15 cm a delších je schopna se nesytka vyvíjet jako v normálních prutech. Stejně tak i napadené odřezané výhony je třeba z výsadby odstranit nebo zničit.

Feromonový odparník Isonet Z

Identifikace feromonu nesytky rybízové vedla k rozvoji alternativních metod ochrany využívajících tyto látky jak pro monitoring a hromadné vychytávání, tak i pro metodu matení samců. V pokusech prováděných ve VŠÚO Holovousy byla prokázána dobrá účinnost metody hromadného vychytávání samců pomocí feromonových lapačů (6 ks/ha), přičemž lapače typu funnel byly efektivnější než typ delta. Tyto lapače jsou schopné zachytit velké množství hmyzu i při vysoké populační hustotě. Přestože v komerčním provedení jsou uváděny na trh lapáky typu funnel v barvě zelené, žluté, bezbarvé, nebo jejich kombinace, doporučujeme zelené a bezbarvé, které na rozdíl od žlutých nelákají užitečný hmyz. Metoda hromadného vychytávání je plně v souladu s principy integrované ochrany ovoce a lze doporučit do výrobní praxe.
Další z testovaných metod ochrany, metoda dezorientace pomocí feromonových odparníků Isonet Z, byla účinná pouze ve výsadbách rybízu s nízkým počátečním napadením. Tím byl potvrzen fakt, že pokud je populační hustota vysoká, nejsou při vyhledávání partnerů potřebné feromony, ale jedinci se nacházejí na základě vizuálních podnětů a účinnost metody dezorientace se může snižovat. Tento produkt však není v České republice registrován.

Použitá literatura je k dispozici u autorky
Text neprešiel jazykovou úpravou
Příspěvek byl vytvořen za přispění Ministerstva zemědělství ČR (NAZV projekt č. QH71164)