Výsledky výskumov v oblasti podpníkov a pestovateľských tvarov čerešní v Maďarskej republike

Modifikované Brunnerovo vreteno

Dr. Hrotkó Károly
Corvinus University, Budapešť


Prírodné a klimatické podmienky v Maďarsku umožňujú pestovať tento ovocný druh na širokom území republiky. Klimaticky patrí oblasť Maďarska do kontinentálnej klímy s horúcimi a suchými letami a so studenou a relatívne vlhkou zimou. Produkčné oblasti čerešní sú lokalizované na alkalických pôdach s pH 7,5 a viac. Pôdy sú prevažne piesčité, s vysokým obsahom vápnika (aj nad 10 %), nazývané aj „mahalebkové“. Adaptabilita slaborastúcich podpníkov na takýchto pôdach nie je uspokojivá.

Vývoj intenzívnych pestovateľských tvarov začal zavádzaním modifikovaného Brunnerovho vretena (1988-1998). Následne bol zavádzaný tvar maďarské štíhle vreteno čerešní (1992-2002). Súčasne prebiehalo overovanie systémov rezu a tvarovania na optimalizovanie veľkosti úrody v závislosti od architektúry koruny, ako aj štúdie pre determináciu optimálneho sponu v závislosti od sily rastu tvorby rodivého obrastu. V modelových sadoch boli dosahované úrody 25 t/ha, 2 500 000 plodov/ha, s priemernou hmotnosťou plodu 10 g. Listová pokryvnosť pre 1 kg plodov bola stanovená na 1,25 m2. Celková listová pokryvnosť na ha bola 32 000 m2, pričom špecifická listová pokryvnosť (LAI index) bola 3,2. Celková dĺžka rodivého dreva bola 40-45 000 bežných m. pokračovať





Ledoví muži – máme se jich bát?

Skutečnost, že v polovině května již výskyt mrazů téměř nehrozí, však neznamená, že nebezpečí ohrožení pozdními jarními mrazíky pominulo

RNDr. Tomáš Litschmann, PhD.,
soudni znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský Žižkov


Ať již patříme ke kterémukoliv národu v našem středoevropském prostoru, jedno máme společné – v kalendářích se vyskytují v určité dny velmi podobná jména, přestože lidí, kteří je nosí, je v populaci těchto národů jako šafránu. Jedná se o jména Pankrác, Servác a Bonifác, popřípadě i Medard. Když už ne všichni čtyři, dva až tři jsou zastoupeni v každém kalendáři ve střední Evropě, jak dokazuje přiložená tabulka. Přitom v České republice se v roce 2006 vyskytovalo pouze 16 osob se jménem Bonifác, méně než pět bylo Serváců, nositel jména Pankrác snad nebyl žádný. Medardů bylo sedmnáct. Lze předpokládat, že podobná situace bude na Slovensku a ani u ostatních národů nejsou tato jména příiš v oblibě. Floristé by určitě mohli vyprávět, jak obtížné je v tyto dny prodat někomu květinu k svátku. Kdykoliv některé z těchto jmen vyslovíme, každý si je u nás a určitě i v zahraničí spojí spíše s představou určitých povětrnostních anomálií než s konkrétní osobou, která je nositelem tohoto jména. Proč tomu tak je? Co vede tvůrce kalendářů k tomu, že přestože v populaci přibývají nová jména, ponechávají na svých místech světce z ranných dob křesťanství? Vypadá to tak, že střední Evropu stále ještě obchází strašidlo ledových mužů
pokračovať





Možnosti využití réví z vinic pro energetické účely

Technologie využívající štěpkované réví pro energetické účely

doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.,
Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně


Ve prospěch sběru a spalování réví hovoří také fytopatologické důvody. Jedná se o možnost významného snížení výskytu škůdců a chorob, které jsou společně s révím z vinice odstraněny. Opodstatnění nenachází ani úvahy o ztrátách organické hmoty, která je v současnosti u převážné většiny vinic využívajících zatravněné meziřadí plně kompenzována travním mulčem. Z ekologického hlediska přináší spalování réví řadu předností. Dřevo neobsahuje síru a při řízeném spalování lze minimalizovat i množství oxidu uhelnatého.
pokračovať

© sady a vinice 2007